Vědci se shodnou na tom, že k zastavení globálního oteplování nebude stačit snižovat emise skleníkových plynů. Francouzská dohoda je sice velmi chvályhodný počin, ale co si budeme povídat, jít s párátkem proti tankové brigádě by mnělo větší šance na úspěch než zvrácení klimatických změn pouhým omezením vypouštěných emisí.

Nedaleko Curychu od druhého kvartálu 2017 probíhá ekologickým experiment. Během pokusu společnost Climeworks obřími větráky a filtry nasávají oxid uhličitý obsažený ve vzduchu. Celý projekt se pohybuje v částce přesahující půl miliardy korun. A jedná se o první světovou komerční továrnu na zachycování CO2.
Přefiltrování jedné tuny oxidu uhličitého stojí něco málo přes třináct tisíc korun. Ročně má továrna produkci „extrahovaného“ oxidu uhličitého okolo 900 tun. Což podle výpočtu odpovídá produkci emisím 45 Američanů nebo 200 aut. Ale rozhodně se oplatí do obdobných technologií investovat a tento technický pokrok dále rozvíjet.

Ne jen ve vědeckých kruzích je totiž již dnes známo, že k naplnění pařížské dohody nemůže dojít jen pouhým snižováním vyprodukovaných emisí.
Navíc když z dohody důležité pro stávající celosvětové ekosystémy odstoupila Amerika je naplnění dohody víc než nereálné. Závazek pro členy dohody je dělat Vše proto, aby došlo k udržení maximálního nárůstu průměrné globální teploty pod dva stupně. Pokud možno nepřesáhnout průměrných jeden a půl stupně od období před průmyslovou revolucí.

Umělé mraky a práškovací balóny
Filtrování CO2 není ojedinělou metodou v oblasti klimatického inženýrství. Vědci z Hrvardu v loni zpustili projekt na zastínění slunce, čímž hodlají ochlazovat planetu. Na základě soukromého financování na tento projekt vědečtí pracovníci vybrali přes 165 miliónu korun.
Slyšet v této problematice jsou i kritici, kteří upozorňují na možnost narušení monzunových srážek. Ale také jsou jisté obavy, že hledání alternativ pro zvrácení problému technickou cestou odvede pozornost od snahy snižovat emise skleníkových plynů omezováním jejich produkce.