Jedním z fenoménů poslední doby, kterému se i v médiích začíná věnovat stále větší pozornost, jsou bezesporu e-sporty, tedy soutěžní hraní nejčastěji kompetitivních videoher. Může se jednat o League of Legends, Super Smash Bros, Pokémon či jiné, společné však mají jedno: dostávají se tím tak i do hledáčku lidí, kteří o nich jinak vůbec neslyšeli.

Zdálo by se, že je to dobré i pro hráče samotné. Ti se tak mohou živit tím, co dělají nejraději, podobně jako klasičtí profesionální sportovci. To se zdá jako sen mnoha lidí, zejména pak mládeže. Ukazuje se však, že to není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.

V první řadě je potřeba říci, že výhry, a to ani na mistrovstvích světa, nejsou ani zdaleka tak velké, jak by se mohlo zdát. Jistě, jde o částky v hodnotě tisíců dolarů, ovšem v současné ekonomice to rozhodně není něco, co by se mohlo považovat za skutečně velké peníze, zvláště když je porovnáme s tím, co berou profesionální sportovci.

Dále je tu fakt, že hráči videoher mají často mnohem vyšší náklady. Nejenže musí trénovat a kupovat tedy nejnovější verze hry, stejně jako potřebné vybavení a konzole, zároveň si také platí cesty a ubytování na soutěže a šampionáty. Přitom zároveň mají často klasické náklady sportovce, jako například trenéra a další.

Proč tomu tak ale je? Důvod je poměrně jednoduchý: e-sporty zatím nejsou dostatečně populární, aby přitáhly skutečně významné sponzory. Navíc u něj neexistuje sázení, které také do běžných sportů přináší spoustu peněz. To pak celkově znamená, že výhry nejsou ani zdaleka tak velké, aby si hráči mohli dovolit věnovat se tomu skutečně profesionálně, jak by bylo potřeba.

V současnosti lze tedy říci, že hraní videoher byť i na soutěžní úrovni je skutečně jen hobby, jakkoliv se nám to nelíbí. Naštěstí to však vypadá, že se to v dohledné době může začít pomalu ale jistě měnit.